Horké spojení s Nizozemkami

Když jsem rty zpracovával její klitoris, divoce mi tahala za penis, o kterém jsem si myslel, že praskne. Před očima mi začalo temnět od rozkoše. Sara křičela blahem a stěny v poloprázdné místnosti jen umocňovaly výkřiky jejího potěšení

- Stanko, kurva… tohle léto nic z tvého Brače. Dostal jsem nabídku od „Aroluxu“, kterou nemůžeme odmítnout. Ale pokud nám tohle „dohoda“ vyjde, jdeme na kolektivní dovolenou na Kubu, pardon Kubánky, nebo Mallorcu, Ibizu… kamkoli se dohodneme, já platím… - mumlal si pro sebe můj tlustý šéf Miro, snažíc se mi zvednout náladu sněním o napnutých černých ženách, které se už nemohly dočkat, až jim do klína přistane nějaký šukající chlap z Balkánu.
- Počkej, počkej..! - zakřičel jsem za ním, nevěříc svým uším. - Miro, myslíš to vážně… teď, když jsem už všechno domluvil s těmi svými Bosňankami z loňska. Ty budou hluboce zklamané, a to ti v překladu znamená, že jsem navždy „sbohem“. Víš, jaké jsou. Už žádné šukání v mělké vodě, kouření na pláži a další zázraky, které můžeš dělat ve třech. Víš sám, že nebudou suché jen proto, že tu nejsem. Když nad tím trochu přemýšlím, možná bys mohl jít se mnou, a ti Francouzi budou na podzim také v hře… - snažil jsem se ho odradit od té práce.
Ale Miro jen pokrčil rameny, podíval se mi do očí a smutně, ale smrtelně vážně, odpověděl.
- Plně tě chápu, starý, ale pokud tohle selže, zavíráme krám. A pak, Stanko, své Bosňanky a Brač můžeš navždy zapomenout. Definitivně! Rozumíš? - uzavřel tónem, proti kterému jsem neměl právo protestovat.

Toho parného odpoledne jsem se cítil, mírně řečeno, hrozně. Deprese mě smýkala jako středoškoláka, kterému byly zakázány vycházky, zatímco venku ho netrpělivě čeká nadržená holka z 3. c, se kterou má domluvený jistý úlovek. Po práci jsem šel přímo do obchodu pro pět šest piv s úmyslem utopit smutek v alkoholu, zatímco jsem sledoval první kolo Bundesligy. Schalke a Borussia, fuj… ani sto gólů tu nepomůže. Neodjezd na Brač, to je rovno katastrofě, myslel jsem si. V tomto letním čase sledovat hromadu mužů, jak běží za míčem, místo abych si užíval krásy, které nám turistika přináší. Horké Bosňanky, malé a velké prsa, roztomilé zadky, slané, mokré, zpocené a opálené cizinky a jejich pečlivě oholené kundičky, a hladká, plešatá těla... ach, sama myšlenka, že to propásnu, mě přiváděla k zoufalství. Neopakovatelně jednoduché, a přesto vášnivé požitky pod horkým sluncem, v dnech, kdy se sex dá získat bez mocného povídání, bez moc peněz a k oboustranné spokojenosti… Měl jsem chuť se rozplakat…

Úplně zpocený a zdeptaný jsem vešel do klimatizovaného obchodu, zvedl hlavu a uviděl je dvě. Rázné třicátnice, jejichž jména jsem se dozvěděl později a navždy si je dobře zapamatoval. Monika a Sara. Tak se jmenoval můj budoucí rajský zahradní, ve kterém jsme existovali jen my tři, tři sexuálně závislí otroci vlhkých potěšení.

Podle jejich hlasitého rozhovoru v nějakém nesrozumitelném jazyce, světlejší pleti a načervenalých vlasech jsem usoudil, že pravděpodobně přicházejí z Nizozemska nebo z nějaké ještě severnější země. Hihňaly se a natíraly si jedna druhé opalovací krém po neuvěřitelně dlouhých a svůdných nohách, které se na vzdušných pantoflích s vysokými podpatky zdály ještě delší. Vtíraly si to voňavé oleje stále více a více po stehnech, strkaly si kluzké ruce pod neslušně krátké sukně… Klimatizace udělala své. Z jejich zpocených triček s odhalenými zády vyčnívaly sladké, malé, špičaté bradavky. A to vše uprostřed obchodu na očích zaražených středního věku zákazníků… Pamatuji si, že mi Sara v jednom okamžiku, tak nějak mimochodem, dokonce mrkla, ale já jsem jen udělal obličej, jako bych odpovídal - „naprosto vás chápu. Být mladý, bezstarostný a bláznivý je skvělé, ale já jsem teď úplně bezmocný a nejsem schopen sdílet vaši šílenost a vaši radost…“ Tak zoufalý jsem je nemohl ani vidět, protože jsem věřil, že takové ženy jsou určeny někomu jinému. Těm, o kterých jsem snil, a takové byly na Brači.

Pokračoval jsem k oddělení s alkoholickými nápoji. Když jsem tupě zíral na palety piva a rozhodoval se, zda k depresi a Bundeslize lépe sedí Karlovačko nebo Ožujsko, nějaká něžná ruka mě objala kolem pasu. Nejprve jsem pohledem zhodnotil ruku, která mě nepouštěla, a když jsem se ujistil, že se jedná o ženu, otočil jsem se a uviděl Sariny jiskřivé oči a nezapomenutelný, milý úsměv.

- Ahoj! Řekni... co potřebuješ...? myslím... what you need? - zmateně jsem zakoktal, zatímco můj pohled byl upřen na její překrásnou pihovatou tvář s výraznými kostmi a decentně naneseným make-upem. Skrze něco tenčího, ale šíleně svůdného rty se rýsoval sladký malý jazýček, skrze který Sara protáhla třpytivý kulatý drahokam. Nikdy jsem nestál tak blízko ženy s piercingem na jazyku a v tu chvíli jsem se opil. Už jsem viděl svůj penis mezi jejími bílými zuby a snil o tom, jak ho pomalu kousá a olizuje má ztvrdlá varlata. V tu chvíli mi ztvrdnul jako zřídka předtím a málem jsem vyvrcholil, ale opravdu vyvrcholil.
Zatímco jsem se, tak zmatený, snažil se vzpamatovat, ona začala konverzaci:

- Proč smutný? - promluvila Sara vychýlenou chorvatštinou, což mě úplně vyvedlo z míry. Nečekajíc na mou odpověď, pokračovala v tom, která piva jsou tu nejlepší a jak nesmím být nešťastný… Můj pohled okamžitě sklouzl na její bradavky, které mě sváděly. V tu chvíli jsem měl chuť jí strhnout to málo oblečení a šukat ji do bezvědomí před všemi v obchodě, mezi paštikami, čokoládami, pivy…

- Máš ráda pivo, fotbal? - pokračovala v dotazování, a já jsem zmateně kýval hlavou, ani na okamžik nepřestávajíc myslet jen na to, jak bych jí ho postupně strkal do každého otvoru, a to asi desetkrát nebo více. Začal mě oblékat studený pot. Mým tělem se rozlil testosteron, který jsem asi pečlivě šetřil na Brač. Už jsem dlouho nebyl tak snadno vzrušený.

- Poslouchala jsi mě, nebo… všimla si, že jsem odletěl… - Pamatuji si, jak jste nás šukali na Mistrovství světa… my jsme se opili v Herenvenu, kdy to bylo, ale později měla lásku s jedním Chorvatem, tak teď všechno dobré, - zakončila monolog, smějíc se jako blázen a neustále mě chytajíc za ruce a ramena.
- Šukala, říkáš? - snažil jsem se nasměrovat konverzaci na sex, myslíc si, že ji nalákám, pokud jí na sympatický způsob vysvětlím, jak „šukala“ znamená i něco mnohem krásnějšího než vítězství ve fotbale. Ale i to mě prohlédla a bez ostychu pokračovala.
- Ano. Šukala fotbal, a pak mě šukala a můj kluk Branko, možná zkusit, jak šukáš ty? - vypálila jako z děla a bez přemýšlení mě chytila za toho malého, který už skoro vypadl z kalhot. Její pohled říkal, že tentokrát nezůstanu suchý.

- Opa, ty jsi připravený! Ha, ha… - zasmála se a hned všechno domluvila, aniž by se mě na něco ptala…
- Dobře, ty koupíš pivo, já a Mo budeme čekat venku - ještě jednou mě pohladila po ztopořeném penisu a utekla ven. Tak zmatený jsem rychle popadl bednu malého Karlovačka, běžel k pokladně, nechal sto kuna a utekl ven s bednou přitisknutou na svého malého, abych ho skryl před zvědavci. Sara a Monika seděly na kapotě svého žlutého MX Mazdy cabrio. Monika se mi stále neozývala. Ukázala mi rukou, abych položil bednu na zadní sedadlo. Bylo mi trochu trapně, protože mi přišlo, že Sariny dobrodružství se jí moc nelíbí. Zatímco jsem tiše pozoroval její opálené prsa, bujné čtyřky, které málem vypadly z příliš těsného trička, můj pohled sklouzl do jejího rozkroku. Když se usazovala za volant, zůstal jsem zkamenělý; vstup dlouhovlasé prsaté krásky do „žlutého“ mi totiž odhalil i její oholené růžové poklady, její nádhernou plešatou kundičku. V okamžiku jsem seděl na místě spolujezdce, připraven na dobrodružství, a v tu chvíli Monika už rozjela svůj sexy bolid. Vyrazili jsme, a já jsem neměl ponětí, kam mě tyto dvě šílené ženy zavedou. I tak jsem se zcela odevzdal nejistotě, doufajíc v vrcholný požitek. Sara stále veselě cvrlikala, provlékajíc ruce mým letním ježkem, ale můj pohled se nemohl odtrhnout od Monikiny kundičky, která slušně vykukovala z vyhrnuté sukně. Šílel jsem už jen při myšlence, jak jí zabořím hlavu do horkého bermudského trojúhelníku, klouzám po naolejovaných stehnech, zběsile lížu klitoris a saju teplé, husté šťávy. Zastavili jsme se jen pár ulic dál. Sara vysvětlila, že tu je byt jejího kluka, který je teď v Herenvenu. Jak úspěšná mezinárodní výměna, pomyslel jsem si, když jsme vstupovali do budovy s dvaceti patry. Vyvážíme jednoho bezvýznamného muže, a zcela zdarma dovážíme dvě dlouhonohé holky, před kterými se, skoro bych řekl, všechny naše středomořské krásky mohou schovat. To by mělo být osvobozeno od DPH, přemýšlel jsem v duchu, zatímco jsme čekali na výtah. Mo nervózně chodila, asi nadávala něco ve svém mateřském jazyce, zatímco Sara pomalu začala svýma ručičkama hladit můj zadek.

Z čtyř výtahů jsme vstoupili do nejmenšího. Položil jsem piva na podlahu, a Sara už byla přitisknutá ke mně a zezadu strkala ruce do mých kalhot. Jazykem mi přejížděla po krku, mumlajíc něco pro mě nesrozumitelného, ale intonace odhalovala, že je více než spokojená s tím, co našla v mém „obchodu“. Odevzdal jsem se a ochotně přijal hru. Mačkal jsem jí její tvrdé zadky, když se výtah zastavil v 18. patře. Zatímco Monika odemykala dveře, Sara a já jsme už odhazovali oblečení a byli téměř nazí. Jako v transu jsme vtrhli do bytu, a Mo se hned zamkla v koupelně.
Položil jsem piva na pohovku v obýváku a v okamžiku jsme se ocitli na chlupatém koberci. Strhl jsem jí horké černé kalhotky a její nohy byly v okamžiku na mých ramenou, a můj jazyk hluboko mezi jejími rty. Chtěl jsem jí tolik, že jsem se bál, že bych jí mohl vysát všechno, co do ní kdy někdo vystříkl. A takových muselo být hodně. Protože, Sara věděla, co dělá. Když jsem rty zpracovával její klitoris, divoce mi tahala za penis, o kterém jsem si myslel, že praskne. Před očima mi začalo temnět od rozkoše. Sara křičela blahem a stěny v poloprázdné místnosti jen umocňovaly výkřiky jejího potěšení. To mi dalo další touhu ji uspokojit až k bolesti. Hrubě jsem ji chytil za zadky a divoce otočil na kolena. Když se vzpínala vzrušením, její kundička pulsovala touhou. Ale pak jsem uviděl jemný evropský zadeček; Sarin zadeček byl příliš velkou výzvou pro mě. Bez přemýšlení jsem natečeného ptáka jako kat vrazil do hnědavého průsmyku. Zaječela bolestí. Její nehty se zarývaly do mých zadků, které okamžitě začala přitahovat k sobě. To znamenalo, že schvaluje mé jednání a chce, abych ji roztrhl do konce.

Sarino křičení přilákalo mlčenlivou Moniku, aby zkontrolovala, co se děje. Když jsem násilně pronikal do její kamarádky, Monikino otevření dveří vytvořilo průvan, který zabouchl dveře obývacího pokoje, a sklo se rozletělo na tisíce kousků. V okamžiku jsem se, v téměř strachu, otočil a uviděl Moniku. Stála nahá na střepinách, stále mokrá od sprchy. V ruce zoufale svírala drobné, červené, hedvábné kalhotky, které si ještě nestihla obléknout, a v nevěřícím pohledu sledovala vyděšenou Saru, která bez ohledu na incident pokračovala v křičení a užívání si. Byla naprosto nevědomá, co se kolem ní děje. Tak zpocený jsem zakrýval hlavu, vyzývajíc tak Moniku, aby se k nám přidala. Nezareagovala; jen nehybně stála. Kurva Moniku, pomyslel jsem si a pokračoval v pronikání ptáka do Sarina úzkého zadečku, zatímco její sladká, jemná tvář se nemilosrdně třela o drsný chlupatý koberec. Už jsem byl připraven naplnit její zadeček svou kyselou, bílou spermou, když jsem koutkem oka zahlédl Moniku, jak roztaženýma nohama sedá na křeslo za mými zády a tiše vzdychá, třením si svou plešatou kundičku. Dlouhá načervenalá hříva jemně padala přes její bujné prsa. Vypadala tak nevinně, ale dobře jsem věděl, že se za maskou skromnosti skrývá vzrušená, nenasytná šukací holka s rodokmenem. Odstrčil jsem omámenou Saru z přetíženého ptáka a na kolenou přistoupil k Moničině kočičce. Voněla tak svůdně a působila tak mocně, když se jí kapky potu stékaly přes plešatý kopeček do centra mého zájmu.
- Pojď! Lízni to...! Ty špinavá... jedna..! - nařídila mi zvýšeným tónem, zatímco její prsty ozdobené prsteny hledaly můj ničivý penis. Byla to první slova, která mi kdy řekla. S potěšením jsem začal plnit její příkazy. V tu chvíli mě Sara obkročila zezadu a začala se svými harmonickými a pevnými prsy třít o Moničiny velké. Užily si vášnivého líbání, dýchajíc stále hlasitěji a hlasitěji, přičemž opakovaly nějaká pro mě nesrozumitelná slova. Sarin zadeček byl stále roztažený a vyzýval k dalšímu. Vynořil jsem jazyk z Moničiny sladké kundičky a přitáhl ji přes Sarino rozkročení na podlahu. Opěradlo křesla bylo nasáklé Moničiným potem vzrušení. Chytil jsem ji za chodidla, zvedl a roztáhl její naolejované nohy a ponořil svůj tlustý penis do její naběhlé růžové studny. Cítil jsem se zanedbávaný, a tak začala strkat své tenké prstíky do zadečku. Chtěl jsem je obě uspokojit tak, aby si dobře zapamatovaly, jak to děláme my z tohoto tvrdšího konce Evropy. Jakmile jsem uviděl bednu, věděl jsem, že to musím udělat. Zuby jsem otevřel láhev Karlovačka, vypil polovinu, a zbytek vylil do mísy s bonbóny.

- Ne... můj... ne, prosím..! - prosila Sara, zatímco jsem jí hrdlo láhve přitiskoval na zadeček. Nevšímal jsem si jejích prosb. Teplo Moničiny kundičky mě hnalo bez kompromisů dál. Nabíjel jsem jí ho plnou silou, zatímco mi koule narážely do její nizozemské mokré prdelky. Moničina hlasitá rozkoš a láhev v ruce připravená proniknout do Sarina zadečku mě dovedly k vrcholu. Když jsem naplnil Mo svým semenem, ruka se sama od sebe snažila tlačit láhev do Sarina zadečku. Jak se láhev stále více dostávala do Sarina zadečku, moje potěšení bylo silnější, a její tělo se ohýbalo v bolestivém křeči. Najednou mi začalo temnět před očima a úplně vyčerpaný jsem spadl vedle Moniky, která ještě třásla orgazmem, který jsem jí daroval. Ležel jsem v nějakém podivném, téměř bezvědomém stavu celých několik minut. Když jsem se vzpamatoval, Sara stále nemilosrdně vtlačovala Karlovačko do roztaženého zadečku, a Mo si s ní umně hrála s klitorisem. Ještě v polobezvědomém stavu se můj malý začal připravovat na novou akci. Na řadě byl Moničin osamělý, a tak přitažlivý zadeček…

Na moji radost holkám se naše „setkání“ líbilo, takže jsme podobný rozvrh měli každý z následujících sedmnácti dní, co zůstaly u nás. A pokaždé to bylo stále bláznivější a bláznivější a bláznivější… Šéf Miro ani dnes neví o mých dobrodružstvích „vyrobených v EU“, protože slíbil Mallorcu, Ibizu, Kubánky, a Francouzi jen co podepsali smlouvu. Ještě kdyby věděli, jaká jsme šukací firma… národ... eh, eh... Francouzi... to firma...

Možná se to dozví nepřímo, přes Holandsko...