Restaurace pokrmů

Musela jsem si sednout na ten velký penis, který mi prakticky otevíral dělohu; druhý se mi vklouzl do hloubky zadku. Křikla jsem bolestí a potěšením zároveň, ale velký kus teplého masa toho třetího mi zacpal ústa. Zavřeli mi všechny otvory a podloudně mě šukali, zatímco mě jejich přítelkyně utěšovala a hladila po vlasech a tváři. Potekly mi slzy bolesti a potěšení. Hosté kolem nás začali tleskat a udávat rytmus této trojici silných šukání, zatímco jsem jen vydávala neartikulované výkřiky skrze penisem zacpaná ústa.

Restaurace, kde jsem pracovala, byla opravdu příjemné místo s tlumeným osvětlením i během dne. Všechno bylo zařízeno v nějakém viktoriánském stylu; hodně dřeva, čalouněný nábytek, koberce, lampy... dokonce i obsluha se začala svým chováním vžívat do celé té atmosféry. Já jsem se však nějak nemohla zvyknout na tu veškerou formálnost, protože jsem byla od přírody, v podstatě, docela divoká a moderní. Raději bych dostala práci jako servírka v klubu než tady. Takže to všechno opravdu nebylo pro mě, a tak jsem začala hledat způsoby, jak dostat výpověď, jen bylo potřeba vymyslet originální způsob, jak na to; něco, o čem se bude dlouho mluvit. Něco, o čem možná napíšou i noviny. Tehdy jsem ještě nevěděla, jak to provést, dokud nepřišel okamžik, kdy jsem rozpoznala příležitost.

Jednoho večera přišla do restaurace elegantní společnost: rasová černoška, elegantně vyplněná, v hedvábných mořsky modrých šatech... Na vrcholu velkého rozparku na šatech byl vidět okraj samostatných punčoch. Byla v doprovodu tří pohledných, mírně vypracovaných chlapců, v oblecích podle poslední módy. Ach! Jak jsou jen pohlední. Tato se určitě šuká se všemi třemi; prolétlo mi hlavou. Kdybych se alespoň i já mohla vyspat se všemi třemi, ale to je prakticky nemožné… Co je nemožné! Všechno je možné! Vždyť je to 21. století! Jaké viktoriánské období; jaký puritanismus?! Tak je to! Rozhodla jsem se. Vyspím se s nimi a to tady v restauraci a dostanu výpověď!

Přistoupila jsem k jejich stolu, abych přijala objednávky; a zatímco jsem je zapisovala do bloku, cítila jsem, jak mi tato trojice pohledy hladí prsa, stehna... Objednali si koktejly na aperitiv. Odtančila jsem od jejich stolu lehkými svůdnými kroky. Cítila jsem každý jejich pohled na zadku, nohách, pase… Cítila jsem se jako na módní přehlídce. Věděla jsem, že mě hodnotí. Muži to obvykle dělají, a viděla jsem to i v očích této trojice.

V baru, kde jsem připravovala koktejly, byl ještě jeden číšník. Pěkný mladý kluk, který očividně ještě ani neviděl, jak vypadá kundička. Usmála jsem se a přitom udělala zlý výraz obličeje, aniž bych si to uvědomovala, a klesla jsem na kolena, zatímco můj kolega naléval nápoje. Rozepnula jsem mu kalhoty a začala mu sát jeho malý penis. Za chvíli mi tak silně naplnil ústa, že mi husté kapky lepkavé spermatu stekly po tmavé uniformě a znečistily ji na dekoltu. To, co mi zůstalo v ústech, jsem vyplivla do sklenice se sladkým okrajem, kterou jsem měla určenou pro koktejl té kurvy, na kterou jsem tak žárlivá. Možná se jí tenhle chuť bude líbit. Určitě ho pozná. Možná bude chtít ještě? Přemýšlela jsem žárlivě a arogantně zároveň. A můj kolega se sotva udržel na nohou od síly orgasmu. Ach, nic mu nebude. Je mladý. Ani neví, co ho ještě všechno čeká se ženami... Teď už jen přidat plátek pomeranče, brčko a slunečník… “Voila!” Vypadá skvěle.
Obsloužila jsem elegantní společnost a odešla dál, jako bych měla další práci.

Něco později přišel jeden z kolegů za mnou a přinesl mi zprávu, že mě volají. Přistoupila jsem ke stolu a zeptala se:

- Prosím, je všechno v pořádku?

Tehdy jsem cítila dotyk jemné ruky na vnitřní straně stehna, jak se šplhá k mým kalhotkám, dokud se jich nedotkla ukazováčkem a dlouhým nehtem mi přejela podél štěrbiny pod tenkou bavlněnou vrstvou. Neuvěřitelné! To není pravda! Jako by věděla, co mi běží hlavou. Jemným pohybem ruky mi dala znamení, abych se sklonila, provokativně mi zašeptala, že mě tenhle nabitý chlapec s delšími vlasy chce šukat, a olízla mě po uchu. Okamžitě jsem se navlhčila a nevěděla, co jí odpovědět. Vždyť já jsem chtěla první přejít do útoku, a vlastně mě předběhli.
- Co jsi mi to dala do pití? - zeptala se mě černoška s podlým úsměvem, stále mi nehtem přejíždějící po štěrbině, která už dobře navlhčila kalhotky.

Nic jsem neodpověděla. Jen jsem se rukama opřela o stůl, protože se mi od vzrušení pod nohama zakymácelo.
- A teď bych tě chtěla požádat, abys to vypila ty, děvko malá - jemně mi zašeptala.

Odmítla jsem. Na mou neposlušnost reagoval ten nabitý typ. Náhle vstal, jednou rukou uchopil sklenici, a druhou mě pevně stiskl za obličej, takže jsem musela proti své vůli otevřít ústa; a pak obsah sklenice vylil do nich, což přítomná dáma doprovodila kurvinským smíchem a lehkým potleskem.

- Brravooo! Dobrá holka.
Lidé v restauraci ztichli a s úžasem sledovali, co se děje.
- A teď, moji kluci - šukejte ji! - řekla tak divadelně a plná sebe.

Proti těm silným klukům jsem neměla šanci na žádný odpor. Jeden z nich mě posadil na stůl plný sklenic a příborů, z nichž polovina spadla na podlahu nebo se vylila, a pak mi strhl kalhotky. Křikla jsem víc z vzrušení a překvapení než ze strachu. Druhý zbytek sklenic a příborů hodil na podlahu a položil mě na stůl. Ten první už jazykem zkoumal mou štěrbinu a nasával šťávy, které tekly z pramene mládí, druhý mi svou těžkou kládu strkal do úst, a třetímu jsem ho musela navlékat, zatímco jejich kurva trhala oblečení ze mě. Viděla jsem, jak lesklé knoflíky košile létají všude kolem mě, a pak se před všemi začaly houpající hruď, což bylo doprovázeno kolektivním vzdechem přítomných. Z ostatních hostů v restauraci mnozí protestovali a demonstrativně opouštěli prostor, zatímco jiní, zaujati tímto neobvyklým událostí na takto elegantním místě, nás obklopili a s velkým zájmem sledovali další vývoj událostí, a někteří z přítomných použili i své fotoaparáty. Cítila jsem se špinavě a vzrušeně zároveň. Kluk, kterému jsem ho navlékala, mi bolestivě svíral prsa, a jeho přítelkyně na mě lila šampaňské, které vzala ze sousedního stolu.

Tehdy ten kluk, kterému jsem ho navlékala, lehl na stůl. Musela jsem si sednout na ten velký penis, který mi prakticky otevíral dělohu; druhý se mi vklouzl do hloubky zadku. Křikla jsem bolestí a potěšením zároveň, ale velký kus teplého masa toho třetího mi zacpal ústa. Zavřeli mi všechny otvory a podloudně mě šukali, zatímco mě jejich přítelkyně utěšovala a hladila po vlasech a tváři. Potekly mi slzy bolesti a potěšení. Hosté kolem nás začali tleskat a udávat rytmus této trojici silných šukání, zatímco jsem jen vydávala neartikulované výkřiky skrze penisem zacpaná ústa. Potlesk se stal stále rychlejším, stejně jako hřebci, kteří ho doprovázeli, až se potlesk proměnil v aplaus, který se rozlehl restaurací, a mně se vydral dlouhý a hlasitý výkřik extáze a orgasmu. Z tří penisů mě postříkali po celém těle a vlasech, elixírem života, zatímco blesky fotoaparátů blikaly všude kolem nás, s doprovodnými ovacemi, které se daly srovnat s těmi divadelními. Šukali mě jako děvku, ale cítila jsem se jako královna. Byla jsem hvězdou večera. Mnozí naši hosté nám gratulovali k předvedenému spektáklu.

  - Drahé dámy a pánové! Děkujeme vám za pozornost! Byli jste vynikající publikum! To by bylo vše pro dnešek! Děkujeme ještě jednou a navštivte nás znovu, když budeme mít i Happy hour! - veselě křičela černoška.  - Své dojmy a komentáře můžete napsat do knihy stížností, která se nachází… - pokračovala.

Můj oděv byl celý roztržený a byla jsem všude postříkaná spermatem a šampaňským. Tehdy se objevil majitel restaurace se šéfem sálu a policií a vyčistil dav. V tu chvíli jsem dostala výpověď, a všichni ostatní, spolu se mnou, i obvinění za veřejné pohoršení.

Pár dní poté jsem byla pozvána na pohovor k majiteli restaurace. Myslela jsem, že se vůbec neozvu, ale víc z nějaké zvědavosti jsem se prostě objevila.
- Víš, Kristino, přejdu hned k věci. Kvůli velmi velkému počtu pochval za událost té noci a petici nadšených hostů jsem se rozhodl přeměnit tuto restauraci. Zavírám tento podnik a otevřu na tomto místě klub přátel svobodné lásky.
- Tenhle musí být blázen. Co mu najednou je? - ptala jsem se.
- ... a proto jsem se rozhodl tebe, jako iniciátora myšlenky, pozvat zpět a jmenovat tě manažerkou mého klubu. Přijímáš nabídku? - díval se na mě s otevřenýma očima a úsměvem od ucha k uchu, nejistě očekávajíc odpověď.

- Velmi ráda, šéfe! - odpověděla jsem po krátkém zamyšlení.
Od té doby už nic nebylo stejné. Stáhl žalobu a zaplatil pokutu místo mě, a já jsem dostala dynamickou a zajímavou práci, ve které jsem opravdu našla sama sebe. Dokonce i víc než to!