Západ slunce

Když na tebe myslím, myslím na zcela zvláštní způsob. Ve mně tehdy hoří muž a myslím, že jsem jen tehdy a jen s tebou pocítil největší vášeň, kterou jsem mohl a kterou kdy budu moci pocítit. Jinak, když si na to vzpomenu, bolí mě třísla a všechno se stává soumrakem, páska přes oči, šťávy.

Doufám, že si na mě vzpomínáš jako na někoho, kdo uměl vstoupit, zabořit se do tvého mikrokozmu a naplnit ho vzory. Všechno mě bolí, když si vzpomenu na ten večer. Bolest z třísla přechází přes falus, mám pocit, jako by mi hladila varlata a vrhala mě do ztracena. Bolest mi stoupá až k pasu. Kde jsi teď? Tak bych ti chtěl vyprávět tento příběh, nalepit ho na tvou zeď fantazie, aby se postupně vinul do tvého těla jako já ten večer. Bolest mi ještě stoupá, začínám si vzpomínat na tvou vůni a chuť, nádherný pramen přírodního božství mezi tvýma vlhkýma nohama.

Nedělala jsi mě člověkem, ale něčím nad tím, něčím vyšším. Dokonce jsem ani nehekal jako obvykle, já jsem křičel, zatímco se třásla tvoje zadnice, já jsem zabořil své tělo do tvých pramenů vlasů.
Tvoje pubické chloupky pokrývaly mé srdce, pak mé ruce, a nakonec i mou tvář, nezapomenutelná chuť....
Kde jsi teď, když to cítím. Procházíš se sama nebo s nějakým novým samcem, kterého uděláš zázrakem, kterého naučíš jako mě. Byl jsem tak špatný předtím, než jsi mě naučila, než jsi řekla, že mě sladce kousáš za krk, než jsi mě jezdila jako nikdo a jako nikdy. Bolest mi stoupá k srdci, musím přehánět se svými myšlenkami. Vidím svůj ztopořený falus, volá po tvé ruce, která ho ten večer třásla, a on stříkal. A po mně i po tobě se slily kapky orgasmu.

Nebyl to nádherný okamžik, když jsme byli jednota, nebyla tak vzácná tak uvolněná a neomezená vášeň mezi mužem a ženou. Miláčku, jak jsi mohla žvýkat mě tak pomalu a hluboko, jak jsi mohla být sto procent ženou? Před tebou jsem byl úplně slepý, neviděl jsem, že existuje ještě větší tekuté potěšení mezi nohama muže a ženy. Prokletá omezenost, prokletá po staletí.
Ty jsi mi, miláčku, ten večer sundala okovy a přetvořila mě v to, co jsem. Teď tě tolik chci, že nedokážu ovládnout svou ruku, která se pohybuje nahoru-dolů. Masturbují na počest toho večera, na počest toho jediného nádherného západu slunce, který zapadl do mého údu a srdce.
Delší než navždy.